Vyhledej
Pečovatelská služba Města Dvůr Králové > Historie > Varhany

Nejstarší varhany do roku 1800

Varhany na Královédvorsku - 2. díl - Chvalkovice, Velichovky, Vítězná – Kocléřov

Vít Havlíček / 14.08.2016
V úvodním dílu jsme uvedli obecné informace o varhanách, ale i seznam nástrojů tohoto regionu, které budou popsány podrobněji. Řazení varhan bude chronologické, a proto se v tomto dílu seznámíme s nejstaršími nástroji postavenými do roku 1800. U varhan je důležitá doba vzniku, protože s větším stářím se přirozeně zvyšuje i jejich hodnota. Každý nástroj z této doby je tak cenný. Některé z těchto varhan již byly restaurovány, jiné zatím na opravu bez povšimnutí širší veřejnosti čekají.

Pokud bychom vzali širší kontext, zjistíme, že se nejstarší dochované varhany v České republice nacházejí ve Smečně a pocházejí z roku 1587. Takto staré varhany jsou ale výjimka. Nejstarší varhany v královéhradecké diecézi jsou z roku 1656 a nalézají se v Polné. Autorem tohoto varhanního pozitivu (malých varhan bez pedálu) je varhanář Johannes Effnert. Na Královédvorsku žádný nástroj z 16. ani 17. století nemáme.


Jaroměř - kostel sv. Jakuba

Nejbližší varhany ze 17. století se Jaroměř - kostel sv. Jakuba - prospektnacházejí v bývalém hřbitovním kostele sv. Jakuba v Jaroměři. Přestože nejsou přímo na Královédvorsku, zařadil jsem je do tohoto cyklu kvůli jejich výrazně většímu stáří a tudíž i historickému významu. Tento pozitiv s pěti rejstříky postavil v roce 1668 vrchlabský varhanář Jiří Ambrož Tauchmann. K tomuto pozitivu byl dodatečně přistavěn pedál. V roce 1991 proběhla generální oprava, kterou realizoval varhanář František Nožina. Restaurátoři také provedli pozlacení původně bílých řezeb. Nástroj je nyní v dobrém technickém stavu.

Na první fotografii je zobrazeno průčelí varhan, které můžeme nejčastěji vidět při pohledu na kůr a které se nazývá prospekt. Fotografie prospektů jednotlivých varhan budou uvedeny u všech nástrojů, které zde budu popisovat. Důležitou složkou varhan je dispozice, tedy soubor všech rejstříků, která je u každého nástroje individuální, a proto ji budu uvádět u všech zobrazených nástrojů také. Rejstřík samotný je pak řada píšťal stejného charakteru. Varhany v jaroměřském hřbitovním kostele mají následující dispozici:

Manuál (C - c3, 45)  
Copula 8´
Copula 4´
Principal 2´ 
Quinta 1 1/3´
Oktáva 1´

Pedál (C - a, 18/12)
Bez označení
Bez označení

Jaroměř - kostel sv. Jakuba - hrací stůlZ dispozice vyčteme, že nástroj má jeden manuál - klávesnici pro ruce a pedál - klávesnici pro hru nohama. V závorce u manuálů (a pedálu) je uveden tónový rozsah a také počet tónů na vzdušnici (skříň se stlačeným vzduchem, na které stojí píšťaly), protože ne vždy se shoduje počet kláves a počet píšťal. Obzvlášť patrné je to u jevu, který se nazývá krátká oktáva. Ta se běžně užívala u barokních varhan a spočívala v tom, že se u nejhlubší oktávy vynechaly méně používané tóny Cis, Dis, Fis a Gis (čímž se také šetřil materiál a finance). Na fotografii hracího stolu jaroměřských varhan tak vizuálně manuál začíná od E, ale ve skutečnosti se jedná právě o krátkou oktávu. Při stisku klávesy E (z dnešního pohledu) zazní tón C, stejně tak při stisku Fis zní D a u Gis pak E. Tón B je již na svém místě. Krátkou oktávu nalezneme ještě u varhan v 19. století, kdy ji vytlačila plně chromatizovaná oktáva s dvanácti tóny.

Rejstříků obecně je velké množství a řadí se do různých skupin. Principály tvoří základní zvuk varhan (Principál, Oktáva, Superoktáva), flétny napodobují zvuk fléten, smyky mají „smykavý“ charakter imitující zvuk smyčcových nástrojů (Salicional, Gamba, Aeolina). Z hlediska materiálu nalezneme ve varhanách píšťaly kovové a dřevěné.

U rejstříku je kromě jeho Jaroměř - kostel sv. Jakuba - manuálnázvu uvedena i stopa, která označuje, v jaké poloze rejstřík zní. Stiskneme-li tón c1 a máme zapnutý osmistopý rejstřík (8´), zní tón c1. Máme-li zapnutý čtyřstopý rejstřík (4´), zní tón c2, tedy o oktávu výš, u dvoustopého (2´) pak c3 atd. Kombinací různých rejstříků a jejich výšek vzniká zvuková paleta možností, kterou může varhaník při hře využít. Charakteristický lesk, typický pro zvuk varhan, tak tvoří rejstříky s vyššími stopami (2´, 1´), zejména pak smíšené rejstříky (nejčastější jsou tzv. mixtury), kde zní více píšťal na jednou.


Chvalkovice - kostel sv. Jiljí

Chvalkovice - kostel sv. Jiljí - prospektNejstarším nástrojem na Královédvorsku jsou varhany v kostele sv. Jiljí ve Chvalkovicích. Varhany pocházejí z roku 1774 a postavil je pravděpodobně varhanář Vojtěch Schrayer z Kuksu. Mají dva manuály s pedálem. Hrací stůl, odkud varhaník ovládá celé varhany, je vestavěný a varhaník zde sedí zády k oltáři.

Řada varhan prošla během své existence různými úpravami, o nichž se ještě mnohokrát zmíníme. Pro celkový zvuk varhan má největší (a většinou negativní) vliv změna dispozice. Tyto varhany jsou částečně upraveny i z výtvarného hlediska. Původní varhanní skříň je nevhodně přetřena šedým nátěrem a píšťaly umístěné v prospektu jsou ne příliš vkusně postříbřeny. Dispozice nástroje je následující:


I. manuál (C - d3, 51/49)  
Principál 8´ 
Fléta 8´
Gamba 8´
Oktáva 4´
Superoktáv 2´
Mixtura 2 2/3´

II. manuál (C - d3, 51/49)
Kopula major 8´
Salicional 8´
Kopula minor 4´
Fugara 4´

Pedál (C - d1, 27)
Subbas 16´
Oktavbas 8´

spojka manuálová, spojka pedálová

Manuály jsou zde na rozdíl od Chvalkovice - kostel sv. Jiljí - hrací stůl-detailjaroměřských varhan dva, což umožňuje odlišení různých barev a rejstříkových kombinací. Zjednodušeně řečeno lze na dvoumanuálových varhanách odlišit melodii a doprovod, protože úhozem se dynamika na rozdíl od klavíru v podstatě neovlivní. Manuály bývají u varhan nejčastěji dva, ale mnohdy jen jeden, u větších nástrojů pak tři a více (největší varhany v USA mají pro zajímavost sedm manuálů). Kromě jednotlivých rejstříků jsou v dispozici uvedeny i spojky, které umožňují propojení rejstříků z jednoho manuálu do druhého (většinou z vrchního do spodního) nebo z manuálu do pedálu.

Chvalkovice - kostel sv. Jiljí - hrací stůlVarhany ve Chvalkovicích byly kromě již zmíněných nátěrů upraveny ve větší míře. Chromatizována byla původní lomená oktáva (speciální druh krátké oktávy) a došlo také ke změně dispozice. Výměna původních rejstříků za jiné je jednou z nejčastějších úprav varhan. Bohužel tyto úpravy většinou zapříčinily zánik původní zvukové výbavy varhan a řada historických nástrojů se tak nedochovala v původní podobě, čímž se jejich hodnota výrazně snížila. Změna dispozice se týkala zejména odstranění vyšších rejstříků (2´, 1´) a nahrazení nižšími, zejména osmistopými hlasy. Tyto úpravy byly nejhojnější v druhé polovině 19. a na začátku 20. století.

Varhany jsou celkem funkční, ale je zde patrné množství závad. Zajímavá je kromě celkového zvuku i zachovaná intonace u původních rejstříků. Tento nástroj by určitě stál za navrácení do původního stavu a celkovou rekonstrukci.


Velichovky - kostel Proměnění Páně

Další historický nástroj Velichovky - kostel Proměnění Páně - prospektv okolí je ve Velichovkách v kostele Proměnění Páně. Tyto varhany jsou pravděpodobně z roku 1791 a pocházejí patrně z dílny Vojtěcha Schrayera z Kuksu, tedy stejného varhanáře jako ve Chvalkovicích.

Nástroj má tuto dispozici:

Manuál (E - c3, 45)  
Principal 8´
Copula 8´
Principal 4´
Copula 4´
Oktáva 2´ 
Quinta 1 1/3´

Pedál (C - a, 18/12)
Octavbass 8´

Velichovky - kostel Proměnění Páně - hrací stůl - detailDispozice byla několikrát upravena a současný stav se liší od původního jen částečně. Místo nynějšího Principalu 8´ byla původně Rauschquinta, jejíž lesk značně schází při hře v plénu, tzn. kdy je použita většina základních rejstříků. Pedálové píšťaly jsou samostatně umístěny po stranách kůru, přičemž pedálový rejstřík je stále zapnutý (bez ovládání na hracím stole).



Varhaník sedí k oltáři čelem, Velichovky - kostel Proměnění Páně - hrací stůlale přes samotnou varhanní skříň na něj přímo nevidí. Aby mohl při bohoslužbě vidět k oltáři, je v pravé horní části hracího stolu instalováno zrcadlo. Umístění zrcadla či zrcadel je běžná praxe, ale konkrétní provedení a zejména jeho citlivost a vkus k danému nástroji určuje vhodnost jejich využití. Varhany jsou po opravách varhanáře Františka Nožiny v 90. letech 20. století a na počátku 21. století plně funkční.





Vítězná - Kocléřov - kostel sv. Václava

Vítězná - Kocléřov - kostel sv. Václava - prospektPoslední varhany uvedené v této kapitole se nalézají ve Vítězné - Kocléřově v kostele sv. Václava. U tohoto nástroje se dlouho neznal stavitel ani rok zhotovení. Václav Uhlíř se ve své knize Varhany královéhradecké diecéze domnívá, že jde o varhanáře z kralického rodu Welzelů z přelomu 18. a 19. století. Proto byly zařazeny do této skupiny varhan vzniklých do roku 1800. V době uveřejnění této série mne upozornil pan Radomír Roup na knihu Stručná historie Komárova, kde je uveden rok stavby 1814 a jako autor pak skutečně Welzel z Králík.

Tento nástroj je první z popisovaných Vítězná - Kocléřov - kostel sv. Václava - hrací stůlvarhan na Královédvorsku, který je téměř nefunční a lze z něj vyloudit jen několik těžko popsatelných zvuků. Dispozice navíc byla hodně nešetrně upravena a z původního nástroje zůstalo jen velmi málo.

I. manuál (C - c3, 45)  
Flétna 16´
Principal 8´ 
Flétna 8´
Gamba 8´
Salicional 8´
Principal 4´
Fugara 4´
Mixtura 1´

II. manuál (C - c3, 45)
Geigenprincipal 8´
Lieblich gedeckt 8´
Aeolina 8´
Vox coelestis 8´

Pedál (C - a, 18)
Subbas 16´
Oktavbas 8´
Violonbas 8´
Oktavbas 4´

spojka manuálová

Václav Uhlíř (který byl u tohoto nástroje ještě v době, kdy byl částečně funkční) i přesto píše ve své knize: „Lze vytušit jeho zajímavou původní zvukovou podobu“. 

Vítězná - Kocléřov - kostel sv. Václava - hrací stůl - detailHrací stůj je na rozdíl od předchozích varhan volně stojící a varhaník sedí čelem k oltáři. Klaviatura manuálů je inverzní, takže barvy kláves jsou obráceně než dnes (černé jsou bílé a obráceně). Tento jev byl běžný ještě na počátku 19. století. Na fotografii manuálů je také patrné poškození červotočem, který téměř zničil celou klávesu b na horním manuálu. Manuály se běžně označují římskými čísly, přičemž spodní manuál je I., vrchní je pak II.

Z konstrukčního hlediska Vítězná - Kocléřov - kostel sv. Václava - trakturazávěrem zmíním jeden důležitý pojem - traktura. Ta zajišťuje zjednodušeně řečeno spojení mezi klávesou a vzdušnicí, z níž se pouští vzduch do píšťaly. Všechny nástroje do pol. 19. st. používají mechanickou trakturu, která k převodu používá táhel, pák, hřídelí atp.




Vítězná - Kocléřov - kostel sv. Václava - traktura - detailV druhé polovině 19. století a ve 20. století se pak začala uplatňovat pneumatická traktura, která využívá stlačeného vzduchu. Ve 20. století se používala i elektrická traktura. Každá z traktur má své výhody i nevýhody a existují i různé kombinace. V poslední době se ale varhanáři často vrací právě k mechanické traktuře, u níž může varhaník nejvíce využít úhozových možností. 






Všechny nástroje z 18. století jsou vzácné a je škoda, že se jich na Královédvorsku nedochovalo více.


FOTOGALERIE - Nejstarší varhany do roku 1800

Související články
Varhany na Královédvorsku
Varhanáři Barthové – varhany z 1. poloviny 19. století
Varhany na Královédvorsku z 2. poloviny 19. století
Varhany na Královédvorsku z počátku 20. století
Varhany firmy Rieger na Královédvorsku
Koncert s premiérou skladby prof. Juraje Filase v kostele ve Dvoře Králové nad Labem
Varhany ve Dvoře Králové nad Labem
Vaše komentáře

Přečteno 2453x
 
Kontakt


Pečovatelská služba města Dvůr Králové

Elišky Krásnohorské 2962
544 01  Dvůr Králové nad Labem
Tel.: 604 212 697, 499 329 251
E-mail: hauke@psdvurkralove.cz

Odloučená pracoviště:
Sadová 2755, DKnL
Dům Žofie, Bezručova 1006, DKnL
Kalendář akcí